Zdravý životní styl, osobní koučink, profesní koučink, nastolení vnitřního klidu, recenze, semináře, doplňky stravy, cvičení, poradna, zdravá výživa a informace, které jinde nenajdete..
Skořice
Skořicovník byl známý už v antice. Jeho původní domovinou je zřejmě Srí Lanka, odkud se rozšířila do Indie a přes jihozápadní Asii až do Evropy. Skořice se kdysi získávala z planě rostoucích strom, skořicovníky se začali cíleně pěstovat a šlechtit až v 18.století.
Skořicovník cejlonský (Cinnamomum zeylandicum) je strom dorůstající až do patnácti metrů. Cíleným seřezáváním se však pěstují pouze třímetrové stromky. Má světlezelené vonné kvítky sestavené do vrcholíků. Plody jsou modročerné vejčité bobule.Kůra z větví a prutů, která obsahuje drogu se používá dvou až tříletá. Následně se kůra 12 hodin fermentuje a dále seškrábe až zůstane pouze bělavá vnitřní vrstva tenoučká jako papír. Osm až deset plátků vnitřní kůry se pokládá na slunce a pomalu suší. Přitom se barva mění na typickou skořicovou a plátky se na slunci pomalu kroutí. Za nejcennější se považuje nejslabší a nejaromatičtější kůra. Zbylé úlomky se používají na mletou skořici.Kůra skořicovníku obsahuje silice s antioxidačními vlastnostmi, škrob a samozřejmě třísloviny. Zlepšuje trávení, ulevuje při křečích v žaludku a střev. Též má antiseptické účinky, zmírňuje kašel, podporuje krevní oběh, vyvolává pocení, takže se hodí její používání při běžném nachlazení.