Zdravý životní styl, osobní koučink, profesní koučink, nastolení vnitřního klidu, recenze, semináře, doplňky stravy, cvičení, poradna, zdravá výživa a informace, které jinde nenajdete..

Cesta k rakovině a infarktu je dlouhá, ale..

Pravda je taková, že cesta k infarktu nebo k rakovině je dlouhá, ale pokud přehlížíme dlouho dobu, co se v nás nebo s námi děje, tak to nemusí dopadnout vůbec dobře.

Problém je ten, že mnozí lékaři se snaží vyléčit důsledek, nikoliv příčinu problému. V 99,9% je nemoc psychosomatického původu. Při rakovině prsu, vezmou pacientce prs a dle některých je vyléčena. Což není pravda, v mnoha případech se rakovina vrátí, protože pochopitelně příčina tohoto problému byla úplně někde jinde.  U jakékoliv nemoci, aby došlo k jejímu zdárnému vyléčení musíme hledat příčinu někde úplně jinde.

Na náš organismus každý den působí mnoho volných radikálů.  Převaha volných radikálů nad antioxidanty se nazývá oxidační stres.

Volné radikály vznikají při různých metabolických procesech, které neustále probíhají v našem těle, jako vedlejší produkt látkové výměny v buňkách. Jsou to vlastně molekuly nebo atomy, v jejichž elektronovém obalu jeden elektron chybí. To způsobuje jejich nestabilitu a potřebu tento chybějící elektron získat z okolních struktur. Vzniká tak umělá řetězová reakce: volný radikál ukradne chybějící elektron z nejbližší oběti a ta se zas okamžitě snaží vzít si to, co jí bylo vzato, z něčeho dalšího poblíž.

A tak se vytvářejí další a další radikály s lichým elektronem, poškozují se tím důležité buněčné struktury, buněčné membrány, proteiny, enzymy, tuky, ale hlavně a především se mění dědičné bílkoviny DNA. To vše se děje rychlostí blesku a konce to nemá, pokud tomu nezabráníme antioxidanty. Jinak vede zvýšená tvorba radikálů k urychlenému stárnutí buněk, a tím i chátrání celého našeho organismu. Vyskytly se dokonce domněnky, že smrt je vlastně zničení DNA volnými radikály. Nejsou ale jen škodlivé, mají řadu prospěšných fyziologických funkcí. V buňkách imunitního systému třeba napomáhají při hubení nejrůznějších virů a bakterií. Nebezpečnými se stávají teprve tehdy, tvoří-li se v nadměrném množství nebo je náš organismus nedokáže rychle likvidovat.

Z nemocí a stavů, které jsou spolupůsobeny volnými radikály, uvedu alespoň některé:

Volné radikály přispívají významně ke vzniku a průběhu diabetu, podporují stárnutí, vznik očních chorob např. šedého zákalu, vznik zánětů, nádorů, řady plicních chorob, kožních chorob, neurodegenerativních chorob (např. Parkinsonova a Alzheimerova choroba), poruch imunity, podporují virové infekce, mají význam u některých intoxikací, podílí se např. na revmatickém zánětu kloubů, spolupůsobí u eklampsie (v těhotenství), působí mužskou neplodnost, vznikají v reperfuzní fázi po ischemii, což má význam např. u transplantací nebo infarktu myokardu, volné radikály vznikají po intenzivní námaze např. u sportovců atd.

Čím je člověk starší, tím více volných radikálů se v něm vytváří, zároveň se snižuje obranyschopnost proti nim. Měli bychom eliminovat škodliviny z životního prostředí (proto je tak důležitá zdravá, kvalitní, vyvážená a čerstvá strava i čistý vzduch) Vznikají ale i účinkem tepla a světla. Nesmíme to přehánět ani se sportem, nejenom s výkonnostním a vrcholovým. I rekreační a zdravotní pohybové aktivity, pokud se na ně postupně a všestranně nepřipravíme, mohou vyvolat oxidativní stres, při kterém produkce volných radikálů překračuje možnosti ochranného antioxidačního systému a tělo je zaplaveno škodlivinami. Sportovci a senioři pozor, se vzrůstajícím věkem potřebujete při adaptaci na vyšší výkon více času než dříve. Vše se navíc zhoršuje ve vyšší nadmořské výšce, při silném slunečním záření nebo snížené vrstvě ozónu. Pohyb určitě ano, ale s mírou. A pamatujte, že odpočinek dělá mistra! Tělo si dokáže poradit, když mu to umožníme a když mu nechybí antioxidanty. Proto je nezbytností každého doplňovat antioxidanty.

Výzkumy prokázaly, že blahodárné účinky antioxidantů tkví právě v neutralizaci volných radikálů. Organismus jedince oslabeného nemocí, případně staršího nebo nezdravě a jednostranně se stravujícího člověka produkuje antioxidantů méně, čímž uvolňuje pole zhoubnému působení volných radikálů.

Podobně negativně působí i znečištěné životní prostředí, chemicky zamořené potraviny a pitná voda, stres, záření televizí nebo počítačů, negativní myšlení, zlost a zloba, nenávist,  apod. Pro starší osoby, pro obyvatele měst a sportovce je konzumace antioxidantů nesmírně důležitá.

Hromada z nás si problémy připustit nechce, ukládáme všechno hluboko do podvědomí, nechceme na ně myslet a tváříme se, že je vlastně vše v pořádku. Ale bohužel to tak není. Necítíme se vnitřně dobře, jsme podrážděni, nemáme vnitřní klid, jsme neustále nemocní, opakují se nám pořád ty samé nepříjemné věci dokola, špatně spíme, neumíme vypnout mozek, atd. atd.. To co ovlivňuje naši psychiku je mnoho. Psychika ovlivňuje náš imunitní systém a síla imunitního systému ovlivňuje, zda budeme zdraví nebo ne..

Proto bych se ráda zmínila o Epigenetice, což není doposud příliš známý pojem, ale je to jeden z největších objevů v dějinách lidstva.

Epigenetika otevírá zcela nový pohled na genetiku a přináší i odpovědi na dosud nezodpovězené otázky. Každá buňka v těle si v sobě nese identický otisk DNA. O tom, zda se v embryonálním stádiu stane z kmenové buňky např. kožní buňka, neuron nebo cokoliv jiného, tak o tom rozhoduje právě epigenetické naprogramovaní.

Aktivování a deaktivování genu probíhá celý život. V průběhu tohoto děje dochází k určitým změnám, které sice nemění celou strukturu DNA, ale některé úseky zpřístupní a některé naopak zablokují. Na aktivaci a deaktivaci genů se podílí jak životní prostředí, tak životní styl. Vždy totiž záleží v jakých podmínkách žijeme, jak se stravujeme, na množství stresu, kterému jsme vystaveni, jaké fyzické aktivity podnikáme, s kým se stýkáme a jakou práci vykonáváme.

To všechno ovlivňuje náš epigenetický profil po celý život a rozhoduje i o tom, zda nakonec onemocníme na nemoc, ke které máme genetickou předispozici, či nikoliv.

V průběhu těhotenství se na epigenetickém profilu dítěte podepíše nejen strava a životospráva matky, ale i její rozpoložení a míra stresu. Mateřská péče se podílí na tom, jaká genetická informace bude aktivována a jaká nikoliv a ovlivňuje tak aktivaci stresových mechanismů, aktivitu neurotrofních faktorů, jež mají zásadní vliv na žádoucí rozvoj mozkových struktur a jejich funkcí, včetně paměti, inteligence a specifických schopností.

Přestože ke změnám často dochází právě v období embryonálního vývoje a raného dětství, výsledek ve formě náchylnosti k nemocem, nebo změny chování se projeví až v dospělosti. Nedostatečná nebo přerušená péče matky v dětství vede například ke snížení schopnosti potomka snášet stres v dospělosti a v případě mateřství pak i k poruchám vlastní mateřské péče, které se pak přenášejí i na další generace. S čímž souvisí i to, že veškeré věci které jsme prožili během našeho života, ať už pozitivní nebo negativní, tak výrazně ovlivňují naše chování, naše přemýšlení a mnoho dalších věcí.

Proto bych Vás ráda pozvala na  seminář dne 12.2.2015 v 18:00 – místo ještě upřesním , kde se o epigenetice a působení volných radikálů dozvíte mnohem víc.

A zároveň se dozvíte, jak můžete bojovat proti volným radikálům, stárnutí, jak ovlivnit naše stárnutí, jak  zhubnout, jak dosáhnout vnitřního klidu a zároveň, jak být zdraví po zbytek vašeho života.

Proto kdo má zájem, tak mi napište na mirubila@gmail.com nebo zavolejte na +420 774 381 548  a sdělím Vám bližší informace..:)